Národní park Šumava a jeho ohroženost (Jaroslav Mentberger)

Autor publikace vyzývá k zamyšlení nad lidským vztahem k přírodě a mapuje mediální i odbornou kampaň ve vztahu přemnožení lýkožrouta smrkového v CHKO a NP Šumava a NP Bavorský les. Porovnává přírodní podmínky obou chráněných oblastí, popisuje rozsah napadení a míru zásahů proti kůrovcům. Popisuje postoj odborné i laické veřejnosti. Právě laická veřejnost rozpoutala ve spolupráci s novináři a redaktory z televizních a rozhlasových medií a rozhodně nejvíce organizace ekologistů z organizace DUHA kampaň pro ponechání volné cesty pro šíření kůrovců.
Autor přesně cituje průběhy všech diskusí mezi oběma stranami od roku 1992 do roku 2005 a postupy lesníků, lesnických sdružení, MZe a především MŽP tak, aby si čtenář udělal obrázek o postupu všech stran v cause kůrovec. Diskuse komentuje a zamýšlí se nad formami řešení vedoucími ke vzájemné dohodě. Text je doplněn i článkem RNDr. Skuhravého, který se zabývá návrhem jádrových zón NP Šumava.
Na závěr vyzývá k odbornému řešení celé problematiky a vyzývá lesníky a ochranáře, novináře ke spolupráci. Varuje před destrukcemi na velké ploše lesů s rizikem ztráty genetické informace a upozorňuje, že obnova funkčního lesního ekosystému může trvat i stovky let. V podmínkách střední Evropy nelze již prakticky nalézt lesní porosty, které by nebyly vystaveny hospodářskému působení člověka. V současné době jsou všechny lesy – i když pralesovitě vyhlížejí – pouze lesy s velmi složitými ekosystémy. Je nutné pamatovat na to, že ve většině evropských lesů zanechala lidská činnost hluboké stopy – především v druhové a věkové skladbě, což platí i pro porosty Šumavy.